na začátek vám zamáváme. mávame i všem vikingům, co nás svezli a co nám z kolemjedoucích aut taky zamávali…
a teď už něco lechtivýho
teplý sprchy tam nebyly, člověk musel vzít zavděk studenými jezery s průzračnou vodou, která se dala pít i potom, co se do ní člověk vychcal…nějaký ty sprostý slova sem musim přece napsat, abych byl za drsňáka…a s tou zoofilií to bylo takhle…
ovce na nás většinou nevěřícně koukaly. žily si tam svoje životy a spásaly porosty ve všech zónách národního parku. když jsme se přiblížili na dostřel školní flusačky vyrobený z verzatilky, splašeně prchaly směrem od nás, což bylo většinou po nějaký pěšině, kudy jsme šli taky, takže docházelo k zajímavému jevu, kdy ovce jako pionýři razily cestu a takto jsme společně prošli i kilometr, dva, než je napadlo sejít z cesty za veselého klinkání jejich zvonců…
šestej den treku jsme došli k obrovskýmu jezeru, do kterýho ze všech stran přitejkaly řeky burácející v rozervanejch korytech…
a ty řeky…z těch se taky nořily divný postavy…
a dalo se v nich taky koupat, když teda jeden sebral všechnu slovanskou odvahu a řval jak tur, protože ty řeky, jak jsme si vysvětlili výše, tekly z ledovců a ty jsou principielně dost studený…
stejně tak tam maj studenej vítr, kterej nás nutil k všelijakým úskokům, zde na této fotografii lstivý úskok zhruba desátý den treku, kdy jsme využili štítu rozpadlého domu jako větrolamu. štít sice vypadal trochu nestabilně, ale svěřili jsme se do rukou pána, kterej byl k nám laskavej…
nápis na stanu je poněkud matoucí, žádný huskyové s náma nebyli…jinak tam ale bylo hodně zeleně a šutrů, jak je vidět z následující fotografie…
šutry se schovávaly do mechovejch peřin, když si to člověk zkusil taky, došlo mu, že spát doma na matraci je největší blbost…měli bychom as isi na svejch postelích vypěstovat takovýhle zelený polštáře…pak budeme všichni štastnější. věřim tomu.a to přes to, že pobyt v přírodě poněkud poupravuje vizáž…
směrem k větší pohodě…a pokoře…
zde autor blogu…tohle neni naaranžová fotka, autor prostě padnul na kolena a čuměl na hory v dálce…zatímco A. stavěla stan. muži potřebují ženy, bez nich by zahynuli…to je snad taky jasný…
i z týhle fotografie…
a těch fotografií bylo hodně.
hodně obrazů mám v hlavě…ale jeden jsem si schoval na konec. protože přes tu všechnu krásu jsme se ukrutně těšili, až přijedeme sem…
do čech
a zajdeme do český…
hospody
a budeme kolem sebe slyšet českou řeč
a před náma bude přistávat český pivo
je to klišé jako prase
ale všude dobře…
v český hospodě nejlíp…
a v tom se s gellnerem shodnu…
dobrou noc
a doufám, že tý erotiky na vás nebylo moc…pro jistotu přidáme ještě jednu smutnou ovci, která nás vyprovázela z hor smutným pohledem, až se z toho celá rozmazala chudinka jedna…
…
tak třeba zas za rok?
…