a kdy už padnou všichni
tyhle bojovníci
ptám se z břicha noci
lidi jsou všelijaký
onehdy jsem se přistihl
že budu asi trochu divnej
když nechci v ohni války
nakopat těm druhejm prdel
možná se některý lidi
rodí s touhou bejt divný
a jiný zas s touhou povýšit
v tom lepším případě ty
co jsou
ponížený
v tom horším ponížit to
co je vyvýšený
a jinejm zas je to všechno
ukradený
a myslí hlavně na to
jak naplnit břich
v teorii nekonečně se
zvětšujícího růstu
a praxi omezenejch zdrojů
což mě přivádí k
myšlence
že každej zvyšuje level
svý originálnosti
jen dokud mu to bossové
nezarazí
i když co ti můžou vědět
o střepinách v mozku
a dunění kanonád
za mrazivejch nocí
oharky cigaret
dusíš v zákopech do
ocelový hlíny
a pod nima
celej svět
velkej jak palec
velkej jak nic
velkej jak ty
ale jo
bossové to dávno vědí a
ty to musíš poznat
my jsme válka
k tomu nestačí zírat na
padající listy
kouřit
a cedit krev
k tomu se musí umírat
za pochodu
a kutálky hrajou a metály
lítaj vzduchem
jak peří z oškubanejch
slepic
co se hrozně diví
pekáči s kouřící krví
pod nima
a bodrý týpkové
tě škubou furt dokola
a nikdy to nebylo jiný
ne
chcípat za vlast
a boha
se učit nemusíš
zdarma tě vyučí
a poskytnou slevu
bossové co maj prst na spouštích
atomovek
a v každym druhym slovu
spoušť pouští
a ještě se smějou
že vymysleli mezinárodní právo
v přestávce mezi čištěním zubů
a úlevným hekáním do světlíku
tenhle svět neměl nikdy šanci
od chvíle kdy jsme zvolili
prvního náčelníka
a od tý chvíle se změnilo jen to
že pěstní klín
metamorfoval
do atomovky stojící na břehu Uralu
potopený do vod oceánu
v US Marine ponorce
připravený ukončit hemžení
a víte co
dobře nám tak
budu se smát
tisícům Kelvinů do ksichtu
až to bouchne
nikdy to nebylo jinak
nikdy jsme neměli šanci
od pěstního klínu jsme se naučili jenom
dát si většího majzla
na ty druhý
na ty jiný
na ty který uatomovkujeme
když zbraně konvenčního ničení
nebudou stačit
a stíhat všechno
dostatečně chytře humanitárně
plošně a kobercově
zbombardovat
tak pak
…