Ráno vypaluje ostrý stíny. Modrá je planeta…
Tudy před náma dnes ještě nikdo nešel…stopy mizí…
Naše nejvyšší hora je takovej kopeček…
Jedeme se jí podívat na zoubek
Lezeme nahoru, slunce se dává na ústup…mračna se valí…
Mlha na hřebenu, slunce se propaluje přes její závoje, cítíš, že to přijde…na tváři ti přimrzne úsměv v očekávání…
Najednou se otevře pohled na vytyčenou cestu…tudy jdeme…trvá to jen chvíli, za chvíli ten výhled zas pohltí mléčný břicho mračen…
Světlo se zas utopí v mlze…blíží se noc a s ním západ slunce…
Slunce zapálilo západní požár…
Ale noc se ho chystá uhasit…
Přichází noc, snad to přes poslední hřeben stihnem…