Film se mi
líbil, přes řadu slabin.
-
Málo
akce. Ty rozvláčené debaty v
senátu, kde podplatitelní rozumbradové
přemýšleli, zda podpořit či nepodpořit ten či onen
zákon, opravňující použití síly,
proti v podstatě mírumilovnému návětěvníku
z východu, jen odváděly pozornost od mnohem
důležitějšího vyjednávání s
nepřítelem , které král Leonidas vykonával
naštěstí poměrně efektní cestou, bez přílišného
se zatěžování diplomacií. -
Film
se příliš držel historických fakt.
Proč jen ten scénárista nepopustil otěže svého
pera nebo textového editoru a nenechal „ vysvalené „
sparťany zamést tu nepřátelskou pakáž pod
koberec dějin? A takový souboj Leonidase s Xerxem v bitevní
vřavě? Dovedu si představit ty oduševnělé dialogy, které
by mezi sebou oba naolejovaní vládcové mohli
vést. Xerxés
– a co je to ten senát?
Leonidas –
eufemistický výraz pro setkání
hňupů. Xerxés
– proč něco takového dovolíš?
Leonidas – Až
se s tebou vypořádám, nechám je makat v
dolech…apod. -
Příliš
se tam mluvilo na úkor zapichování a sekání
a bodání. Také
mi tam chyběla řetězová pila. Nevím, proč si na ni
nevpomněli.
Přes tyto
výhrady jsem byl v podstatě spokojen, protože jsem viděl
hrdinství a viděl jsem odvahu. Čili to, co na tehdejším
bitevním poli skutečně bylo přítomno. Čili to, co
každému z nás někdy chybí a k čemu je třeba
se někdy i nechat inspirovat velkými obětmi předků…