Reklama
 
Blog | Jiří Němčík

když sem se přistěhoval do prahy

archivní antipoezie z podkrovního bytu na smícháči...


Ráno mi pod okny

auta a autobusy řvou

jeden za druhým

Reklama

všichni za sebou

se o místo své rvou

konce to nemá

když vyjdeš ven

a rozhlédneš se

všichni o sebe se
třou

jeden za druhým

druhá za druhou

a někdy trvá dost
dlouho

než se rozhodneš

město

jestli do něj chceš

pocity si schovej

někam do kapsy

a večer se propij v
mozku na dno

duši svou si uchovat

to tady

vůbec nejde snadno

někomu se snad

líbí tenhle hmyzí úl

někdo jako zloděj

se sem vkrad

nebo jako vrak

sem mezi Charybdu a
Skyllu

vplul