Reklama
 
Blog | Jiří Němčík

Jedna stopařská o lásce

poezie...možná


jednou jsem to počítal 

kolik jsem měl ženskejch

Reklama

chtěla to vědět

a pak se na mě nemohla ani podívat

když jsem říkal

prostě jsem jen

jak stopař

přesedal z vozu do vozu

podle toho kterej mi zastavil u krajnice

a  povídal si s těma

kdo byli uvnitř

a ti byli rádi

že si s nima někdo povídá a poslouchá je

protože

lidi už vůbec neposlouchaj

ty druhý

takže člověk kterej furt nemluví o sobě

je úplnej zázrak

plameny v keři

chůze po vodě

ryby v koších

vždycky jsem se nějak dohodnul s těma

který mě vzali

že si zas vysednu

a za nima se zaprášilo

a zůstal jsem tam sám

a nikde žádnej stín

než jsi mi zastavila ty

jsme jeden od druhýho vzdálený

jak vesmíry

dokonce ani kočky s tím nic neudělaj

dokonce ani básníci s tim nic neudělaj

dokonce ani telenovely s tim nic neudělaj

a oganizace zajištující lidský práva s tim nic neudělaj

čekal jsem prostě v prachu cesty

až jsi přišla ty

nasednul jsem a mluvil

a mluvil

a mluvil

než jsi zastavila u krajnice a řekla

Co kdybys vystoupil?

ptala ses mě

kolik jsem jich měl

po pravdě jsem odpověděl

jednu jedinou

 

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama