Reklama
 
Blog | Jiří Němčík

jak vznikly koncentráky

nedivim se, že nietzsche začal v německu přemejšlet o otrocký morálce. už se na ty germánský parodie nemoh dívat.

o čem to tady píšu? začnu asi
videohovorem s přítelkyní, co je teď na erasmu v německu.  

– čau.

Reklama

– čau.

– tak co je novýho? – ptam se.

– němci jsou divný.

– proč?

– no chovaj se divně na přechodech
například. – říkam si, že češi taky. ale zeptám se.

– jak divně?

– no všichni tam stojí a čekaj na
červenou. na úplně blbym přechodu, kde nic nejezdí a je to úplně
přehledný.

– cha.

– no počkej, to neni všechno…jenom
když tam je nějaký dítě. jinak normálně přecházej. teda tak
padesát procent. ostatní stojí dál.

– vsadim se, že se v nich probouzí
občanská uvědomělost a svrbí je prsty zavolat fízly. – směju
se.

– no, vypadaj tak, ale neřeknou nic,
jen se tak nasupí.

– no a dneska…dneska sem přecházela
na červenou, chápeš, taková ulička, nikde žádný auto. nebudu
tam stát jako blbec ne. a nějaká pani tam držela za ruku dítě a
všichni se na mě tak nesouhlasně dívali.

– cha. úplně to vidim! krása! jak ve
filmu!

– jsou fakt divný a když padne
zelená, ani se nepodívaj a dou jak vovce…

to už se směju nahlas.

– chápeš, že to dítě, jestli bude
za pár let někde přecházet přechod v itálii, tak ho úplně
normálně někdo zajede, protože pude jak vovce…

– no jo, to je přesný…úplně
vidim, jak vznikly koncentráky…

a vzpomněl jsem si na druhej příběh,
kterej jsem kdysi slyšel krátce po sametový revoluci, snad v
českym rozhlasu, snad jinde.

v tom příběhu figuroval jistej
emigrant z čech, chodec, kterej přecházel na červenou a jeden
policajt. odehrávalo se to v padesátejch letech v USA.

emigrant přišel k přechodu a stojí,
protože svítí červená. stojí dál, i když nikde žádný auto,
navíc se o nedalekou výlohu opírá policajt a srká něco z
kelímku.

vtom z druhý strany vběhne na přechod
chodec. předtim se pochopitelně rozhlídne.

žádný auto.

přejde vozovku.

jde po chodníku kolem policajta.

policajt to všechno vidí, ale dál
srká něco z kelímku.

chodec mizí v davu lidí.

emigrant blbec jde k policajtovi a
řekne mu.

– pane, ten člověk spáchal
přestupek. šel na červenou.

možná ho jenom zajímalo, jak to tady
chodí, možná to byl udavačskej kretén.

policajt přestane srkat něco z
kelímku a povídá.

– pane, ten semafor je jenom stroj. ten
člověk se rozhlídnul a viděl, že nic nejede. všechno mi připadá
v pořádku.

odmlčel se.

emigrantovi v tu chvíli možná
konečně došlo, že už neni doma. že před chvílí
nedoposlouchal proces s miladou. že tiše nenadává, tak aby ho
přes tenký zdi nebylo slyšet.

pak policajt dodal:

– chcete snad kritizovat moji práci?

rád bych napsal, že emigranta pak na
fízlárně zbušili. ale konec si nepamatuju. možná jen tiše
odešel, díval se na svět jinejma očima a tiše se radoval z
novýho dne.

a tohle jsou dva možný pohledy na
svět zákonů a nařízení.

kdo chce chodit jako ovce?

a kdo chce zvednout hlavu?

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama