-vychází mi z toho, že podobně jako sociální darwinisté typu Paula Brocy ( [http://en.wikipedia.org/wiki/Paul_Broca] ) děláte souvislost mezi hmotnou velikostí mozku a inteligencí. Opravdu neznám antropologa, který by ještě dnes přijímal tuto scestnou teorii… Doba kraniometrie – „mozkových závodů“, kdy se vážili mozky slavných osobností (např. váha Gaussova mozku byla pouze průměrná, mozek chudáka Anatola France vážil pouhých 1017 kg, to i většina choromyslných měla větší mozek) – je už zaplať Bůh dávno za námi.

V 19. století také probíhali závody, zda mají těžší mozky Němci či Francouzi. Němcům vyšlo,že vedou oni v průměru o 48 gramů, francouzská antropologická škola naměřila zase +13 g pro Francouze:-))

Autora ujišťuji, že neví, co je to skutečný hlad, když má člověxkutečný hlad, hltá i syrovou bezobratlou žoužel.

Kolagen je ta rosolovitá želatinovitá látka, co máte v kloubech a v páteři, která vás činí pružným.

Nikoliv dědičný hřích. Ale probůh, přece život funguje jako potravní řetězec, tak jakápak vina ze zabíjení potravy? Máme jiné, podstatnější viny: především odmala postupně získávanou neochotu přemýšlet a rozvíjet to, co dělá člověka člověkem. Neschopnost si být blízcí, vzájemně se pochopit a díky tomu se dohodnout, z čehož plyne zbytečné utrpení nás i okolí. Nevyužití vlastních možností, to je vina.

Nejspíš to ale jinak nejde, protože „slovní“ mysl je zatím jen strašně slabounký nános na jiných mechanismech, které ovlivňují náš pohyb mnohem víc, než si obvykle jsme ochotni připustit.

Odpor k zabíjení sobě podobných tvorů je pochopitelný, ale to byste třeba taky nesměl nosit nic z kůže atd. Jde „jen“ o osobní pocit, že na sobě člověk nechce nést vědomou vinu. A tak si taky mnohé viny raději neuvědomí, aby si nemusel přiznat, že se jich účastní. Vegetariánství se mi líbí – jenže vině se utéct nedá, je lepší si ji promyslet: co to je?

Ale je dobře, že tenhle proud ve společnosti je – ovšem kdyby převládl, nejspíš by nám bylo ouvej.

Kolagen je základní složka chrupavky. Bez kolagenu se nepohnete. Je to pouze živočišná záležitost. A nikdo moc neví, jak se v těle přirozeně syntetizuje (chemický pochod se ví, ale ne spouštěče, zdroje..) a jaký vliv na to má/nemá výživa. Poznatky jsou jen takové „průhledy“, kolikrát sloužící jen k reklamě. Přestává se nám tvořit někdy kolem dvaceti let – někomu dřív, někomu později.